BEZVA VČELY

TO JSOU VČELY BEZ VARROÁZY

Varroa se bojí lithia!

Kdyby se roztoči Varroa destructor – momentálně největší a nejnebezpečnější škůdci včel – mohli něčeho bát, jistě by před lithiem prchali nejvyšší rychlostí!

Proč by se roztoči měli lithia bát?

Lithium je prvek volně se vyskytující všude kolem nás a také v našem těle a v tělech ostatních živočichů i v rostlinách.

Ve výzkumném včelařském ústavu v Hohenheimu v roce 2018 vědci pod vedením Petra Rosenkranze zjistili, že roztoči Varroa jsou na lithium vysoce citliví. Nepatrné zvýšení obsahu tohoto prvku v jejich těle je pro ně smrtelně nebezpečné. Dopravit lithium do organismu roztoče Varroa je přitom velmi jednoduché: Podá se včelám a roztoč si ho ze včel sám nasaje!

Ve zmíněném výzkumném ústavu totiž zjistili, že roztoče spolehlivě hubí už velmi malé množství lithia, které je pro včely zcela neškodné.

Vysoce účinné

Zahubí roztoče Varroa už během několika dní — i ve velmi malé koncentraci

Bezpečné pro med

Kontaminace medu je vyloučena — lithium se podává až po medobraní

Šetrné ke včelám

Žádné ohrožení královen ani dospělých včel — potvrzeno výzkumem v Hohenheimu

Levné a snadné

Náklady jen 30–40 Kč na včelstvo — aplikace jako běžné podněcování

Čím konkrétně tedy roztoče varroa hubit?

V Hohenheimu zkoušeli nejdříve snadno dostupný chlorid lithný (LiCl). Jako účinná a zároveň bezpečná dávka se ukázala koncentrace 0,2 % LiCl podaná v cukerném roztoku nebo medocukrovém těstě v celkovém množství 0,5 g denně.

Takto podávané lithium včelám bez plodu zahubilo všechny roztoče už během tří dnů. Při podávání lithia včelstvu s plodem jsou samozřejmě roztoči zavíčkovaní na dělničím či trubčím plodu v bezpečí. Proto se jako optimální ukázalo podávat jednomu včelstvu 0,5 g LiCl po dobu 10 dní (celkem se tedy podá 5 gramů).

V pokusech byl testován také citrát lithný, který se ukázal být ještě účinnější, ale jeho cena je výrazně vyšší.

Jako ideální se proto zdá být právě chlorid lithný (LiCl).

Námitky proti chloridu lithnému

Někteří včelaři jsou k tomuto způsobu hubení roztočů skeptičtí. Kladou si tyto otázky:

1. Je lithium skutečně bezpečné pro včely dělnice, královnu, plod?

2. Nemohou se jeho zbytky dostat do medu?

3. Je podání lithia včelám snadné a časově i finančně nenáročné?

Ad 1) Královna nijak ohrožena není. K možnému úhynu části larviček:

Ve výzkumném ústavu v Hohenheimu nezjistili žádné ohrožení královen ve včelstvech, jímž bylo podáno lithium. Žádná neuhynula, žádná neměla výpadek v kladení vajíček ani nedošlo k jakémukoli zkrácení života ve srovnání s kontrolní skupinou včelstev.

Všichni však víme, že při léčbě včelstev kyselinami k poškození i úhynu části královen dochází.

Při laboratorním podání lithia byl ve výzkumném ústavu zaznamenán malý úhyn několika larviček. Ve včelařské praxi se to však na kondici včelstev nijak neprojevilo. Všechna šla do zimy ve skvělé kondici a zcela bez roztočů. Na jaře byla ve výborném stavu.

Přitom zcela očistit včelstva od roztočů Varroa se nedaří ani tam, kde včelaři v létě odstraní všechen zavíčkovaný plod, což může být klidně i 15-24 tisíc zabitých budoucích včel! Jestliže jich lithium během desetidenní léčebné kůry zahubí jen několik stovek (a to ještě ve fázi malých larviček), je to samozřejmě také škoda, ale nesrovnatelně menší. Při monitorování varroázy smyvem nebo posypem práškovým cukrem jsou rovněž stovky včel v každém včelstvu zabity.

Zvážit musíme i to, kolik včel každoročně zahubí roztoči, když se kvůli nim tisíce včel vylíhnou se zdeformovanými křídly nebo s nějakou jinou virovou nemocí. Vždyť kvůli tomu u nás už v listopadu hynou desítky až stovky tisíc včelstev!

Zde jasně vidíme, že pokud by skutečně několik desítek či stovek larviček v červenci uhynulo, byla by to jen nepatrná škoda, která nestojí za řeč. Při podání lithia během července by se navíc ještě nejednalo o larvičky budoucí zimní generace, takže jejich ztráta za cenu úplného očištění včelstva od všech roztočů je zanedbatelná.

Ad 2) Kontaminace medu je vyloučena

Jednak proto, že lithium se včelám podá až po snůšce, neboli po medobraní. Jak už jsme si řekli, včelám se denně podává 0,5 g LiCl v koncentraci 0,2 % (hmotnost/hmotnost). To znamená, že celková hmotnost roztoku či těsta podaného ten den jednomu včelstvu bude 250 g. V bezsnůškovém období je přitom denní spotřeba medu mnohem vyšší. Je tudíž vyloučeno, aby včely cukerné krmivo uložily do zásob a ty se pak příští rok dostaly do medu.

Při pokusech v Hohenheimu přesto byly asi měsíc po skončení léčby odebrány z několika míst v úlu vzorky medných zásob. Ve všech případech bylo zjištěno, že obsah lithia odpovídá jeho přírodnímu výskytu v krajině, tedy i v pylu a nektaru.

Zde je nutné poznamenat, že lithium je prvek, který náš organismus v určitém množství potřebuje. Podle prováděných výzkumů se zdá, že v oblastech, kde mají lidé málo lithia v pitné vodě, mají zároveň vyšší výskyt depresí a špatné nálady.

Minerální voda s nejvyšším obsahem lithia je moravská Vincentka, jejíž blahodárný vliv zejména na dýchací cesty a žaludek je znám už několik století.

Ad 3) Hubení roztočů Varroa lithiem: Nic levnějšího a snadnějšího nemáme!

Cena jedné dávky pro jedno včelstvo je asi 30-40 Kč. Řeč je přitom o tržní ceně bez jakýchkoliv dotací! Podání lithia včelám se provádí úplně stejně jako jarní nebo podletní podněcování. Pro včelaře to tedy není nic nového. Pouze dávka cukerného roztoku je malá: 250 gramů denně, což je asi 200 ml roztoku 1:1. Nebo se může použít 2,5 kg těsta a zajistit, aby včely neodebraly denně více než 250 g.

Pozor! Pokud včelař v blízkosti svého stanoviště nemá včelstva jiných včelařů, může cukerný roztok s chloridem lithným podávat venku stejnou formou, jakou podává včelám vodu. Jen kvůli možnému vzniku loupeže je potřeba napajedlo s cukerným roztokem umístit dál od úlů a volit slabší koncentraci. V bezsnůškovém období včely nepohrdnou ani koncentrací 15-25 %.

Objev vědců z Hohenheimu zřejmě znamená zásadní obrat v potírání roztoče Varroa destructor. Tato přírodní sloučenina totiž může všechna včelstva od roztočů očistit ještě před výchovou zimní generace včel a výrazně tak omezit mnohamilionové škody způsobené zimními či dokonce už podzimními hromadnými úhyny včelstev. Díky chloridu lithnému mohou miliony korun ušetřit nejen včelaři, kteří už nebudou potřebovat drahá syntetická léčiva, ale také stát, který je štědře dotuje.

Mgr. Vlastimil Vojtěch Protivínský,
zakladatel a první šéfredaktor časopisu Moderní včelař
a spoluzakladatel Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ
E-mail: vceliporadna@gmail.com
Tel.: (+420) 739 009 733 v pracovní dny 10–17 hod.

VYZKOUŠET CHLORID LITHNÝ